AI umělá inteligence a její využití v projektovém řízení

Sylvie Pokorná
February 19, 2020
Czech

Dnes žijeme v době, kdy se technologie a výzkum neustále rozvíjí. Provádí se náročné studie a obrovské pokroky můžeme pozorovat ve všech vědních oborech. Pro usnadnění manuální práce využíváme robotů a různých automatizací. Stále více se ovšem rozšiřuje také užívání umělé inteligence. Troufáme si říci, že v budoucnosti bude mít umělá inteligence (zkráceně A. I.) obrovskou váhu a stane se nedílnou součástí života jak pracovního, tak i osobního. Co pro nás vlastně umělá inteligence představuje nyní? 

A. I. a její využití

A. I. neboli umělá inteligence je autonomní systém. Sám si stanoví pravidla a následně je dodržuje. Pokud vyhodnotí, že po určitých opakováních lze jakýkoliv krok udělat lépe, „přeprogramuje se“ a následně se řídí novými pravidly. Při obrovských výpočetních dispozicích v dnešní době je A. I. schopna se velice rychle učit a přinášet lidstvu obrovské pokroky. Rozhodnutí učiněná A. I. jsou oproti těm lidským výhradně bezchybná. Proto se můžeme domnívat, že rozšiřování její působnosti může znamenat velký přínos pro celou společnost. Vývoj takto náročné technologie ovšem zabere spoustu času. Proto se můžeme setkat s on-line zapůjčením prvků A. I., a to například A. I. pro rozpoznávání obličejů. Ta funguje tak, že se kamery napojí na danou službu, která má již miliony hodin „natrénováno“. Tuto pokročilou technologii pak může mít firma zapůjčenou za měsíční platbu a hlídat tak svůj areál.

A. I. v projektovém řízení

Jak už to tak bývá, když svou poptávku naplní odvětví s největší kapitalizací (armáda, tajné služby, IT, zdravotnictví atd.), lidé většinou začnou hledat uplatnění i v dalších navazujících oborech.

Běžně se setkáváme s A. I., která rozpoznává obličeje, řídí autonomní vozy či pomáhá zdravotníkům predikovat vývoj léčby pacientů, jelikož jsou to mnohamiliardové byznysy, kde řešení takto vysoce komplexních úloh pro A. I. může přinést vlastníkovi obrovský náskok před konkurencí a zisky. Všechny výše zmíněné případy mají jedno společné – A. I. se dá dobře natrénovat na obrovském množství dat, která jsou k dispozici napříč kontinenty. Lékaři mají obrovské kartotéky s daty pacientů, fotky pro natrénování rozpoznávání obličejů jsou také celkem běžně dostupná komodita (Schválně, kolikrát si čtete podmínky k užívání nějaké aplikace, která má po nainstalování přístup k vaší galerii?) a např. v letectví jsou data z autopilota základem celého odvětví. V poslední době tato technologie proniká i k oborům, kde tak velké množství stejnorodých dat není k dispozici. A přitom všechny obory mají tuto „věc“ společnou – řízení projektu. Prakticky každý z těchto oborů byl a je veden nějakým přístupem jako waterfall, agile atd. Aby se mohla A. I. v řízení projektu realizovat, je třeba, aby velká množství dat měla podobné vstupy a výstupy. Což není tak jednoduché. Projekty jsou často velice různorodé, manažeři používají mnoho rozdílných aplikací, zápisů a evidencí tak, že takto globální aplikace s A. I. pro řízení projektů bude dobře využitelná v těchto případech:

  1. V rámci společnosti nebo korporace, která bude dodržovat jednotný framework, na který se taková A. I. už dá dobře natrénovat
  2. Do řízení projektů se vnesou určité automatizace neboli procesy. V takovém případě se taková aplikace bude dát používat napříč společnostmi či korporacemi
  3. Kombinacích dvou předchozích bodů

Jelikož definování jednotného komunikačního frameworku (bod a) je záležitost shody a vůle valné většiny špiček v oboru, zaměřme se raději na procesy (bod b). Ty má určitě každá společnost na světě – ať už to ví, anebo neví. Procesy postupují napříč všemi odděleními a záleží jen na firmě a její kultuře, jak moc jsou popsány ve firemních směrnicích nebo jen tak nějak „visí“ ve vzduchu a každý ví, co má dělat. Např. proces placení faktur se dotýká skoro všech společností, ale samotný proces se bude lišit případ od případu. Ostatní procesy v rámci řízení projektu či zakázky můžou být např. 

  • Stavební firma – výstavba typového rodinného domu
  • IT Helpdesk – nový incident / chybové hlášení
  • E-shop – odeslání objednávky
  • Strojní průmysl – výroba zakázky 

Pokud tedy máme v rámci řízení projektu/zakázky nějaký proces, A. I. si s tím dokáže snáze poradit, protože jednotlivé kroky procesu jsou „svázané“ dohromady.

Tyto procesy se pomocí A. I. dají rozplánovat do pracovního plánu firmy tak, aby desítky rozpracovaných projektů byly doručeny včas. 

A. I. také na pozadí hlídá úzká místa procesů, tzv. „Bottle necks“. Dokáže si navrhnout optimalizaci procesu – pokud v některém kroku procesu je opakovaně spatřen „pattern“, který ovlivňuje celkový odhadovaný čas na doručení, A. I. reaguje návrhem optimalizování, který projektový manažer odsouhlasí.

V neposlední řadě A. I. dokáže odhadovat trend dokončení procesu v rámci projektu a informovat tak projektového manažera.

Dalším vylepšením A. I. může být zařazení kompetenční matice. Touto otázkou se již delší dobou zabýváme, a proto víme, že nejde o jednoduchou záležitost. V praxi by to znamenalo, že A. I. bude umět proces rozplánovat do rozvrhu práce a sama si při tom ze seznamu zaměstnanců vybere podle stupně vytížení kompetentní osobu, vhodnou pro dokončení daného kroku procesu. Myšlenka je skvělá, ovšem naučit to takto autonomní systém jde velice těžko. A. I. si totiž neporadí s klasickým lidským úsudkem, kterým disponuje manažer při sestavování týmu. 

Proto největší uplatnění najde právě ve firmách s opakovanými procesy/realizacemi. Zde totiž budou vstupy pro danou A. I. vždy stejné, a tudíž bude schopna měřit mimo jiné i výstupy (nejčastěji to bude čas strávený nad jednotlivými kroky procesu). A. I. rozhoduje o tom, které úkoly je potřeba vykonat nejdříve tak, aby se vzájemně neovlivnil chod jiných, souběžně plynoucích projektů. Je asi jasné, že taková rozhodnutí jsou pro A. I. otázkou několika sekund, zatímco zkušenému managementu by vše trvalo podstatně déle. A v podnikatelském prostředí je čas velmi cennou proměnnou. 

Na závěr

Pokrok a využití umělé inteligence nejvíce ocení projektoví manažeři a lidé v řídících funkcích. Pomůže jim plánovat a optimalizovat opakované zakázky a díky automatizaci mohou svůj ušetřený čas využít efektivněji. Spousta firem ovšem neví, jak takovou technologii využít. Momentálně totiž neexistuje tak pokročilá AI (aktuálně nejvyspělejší je zřejmě Watson od IBM), která by nahradila projektového manažera, posílala e-maily, nebo dokonce dělala rozhodnutí, na která by se CEO takové firmy mohl 100% spolehnout. I když rychlost budoucího rozmachu této technologie bude záležet na šíření osvěty odborníků a technologicky založených firem, je velice pravděpodobné, že AI bude jednou schopna plně nahradit funkci projektového manažera. Otázkou je, zda mu to člověk bude chtít dovolit.


Related Posts